close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak číst a psát odborný text

15. října 2006 v 21:18 | mexil |  Má tvorba
( zdroj :Jadwiga Šanderová - Jak číst a psát odborný text)
Kniha nás ze začátku nejdříve uvede do problematiky odborných textů a všeho, co se jich týká.
Píše o tom, jak nemálo studentů upadá do rezignované letargie plynoucí z pocitu absurdity a nereálnosti požadavků, které na ně pedagogové kladou, s čímž mohu jen souhlasit.
- předepsané texty jsou především námětem k promýšlení a nikoli souborem fakt k mechanickému zapamatování.
- učebnice jsou jen zhuštěnou a tudíž vždy do jisté míry zkreslenou informací o tom, jak jednotliví badatelé určitý problém řešili.
Většina společenských věd se dramaticky liší od běžné představy vědy. Nejsou uceleným systémem poznatků, s nímž se lze postupně seznamovat od nejjednodušších k nejnáročnějším, kdy ty jednodušší představují logický základ k pochopení těch složitějších, takže lze systematicky a postupně pronikat do vědního oboru jako celku.Protagonisté sociálních věd se při řešení téměř každého problému vracejí na začátek k jeho původní formulaci. K jednomu a témuž problému se přistupuje z nejrůznějších úhlů pohledů.

1. V čem jsou odborné texty jiné než ostatní
- knihy se liší v tom, jak velkou spolupráci od nás jejich autoři vyžadují.
- číst tedy můžeme pasivně nebo aktivně.
Erich Fromm - kniha Mít nebo být - hovoří v ní o dvou základních postojích k životu, a to o životním stylu, jehož cílem je vlastnit pokud možno co nejvíc věcí a povrchních zážitků(modus mít), a stylu, jehož cílem je život bohatě prožít(modus být). Kdo žije v modu mít, má nejrůznější znalosti a poznatky, kdo zvolil modus být, něco skutečně zná.
Citace: "Ti takzvaní znamenití studenti nejpřesněji opakují to, co ten který z různých filosofů kdy řekl. Jsou jako dobře informovaný průvodce v muzeu. Čemu se neučí je to, co přesahuje toto křečkování znalostí. Neučí se klást otázky filosofům, rozmlouvat s nimi, neučí se uvědomovat si, kdy si filosofové sami protiřečí, … , neučí se slyšet tak, aby byli s to rozlišit, kdy z autorů mluví jejich rozum a kdy spolu rozum i srdce."
Tento psycholog a sociolog je mi svými názory velice blízký.
- poznání se postupně dobíráme aktivním čtením - studiem - odborné literatury a vlastní badatelskou činností. Odborný text vždy předpokládá aktivního čtenáře, což je nepominutelný, nikoli však jediný specifický rys tohoto typu literatury. Od beletrie, popularizační a další literatury se odborné texty liší zejména svou funkcí. Odborná literatura je především nástrojem spolupráce a komunikace společenství badatelů a odborníků, kteří budují, rozvíjejí určitý obor lidského poznání a hledají pro jeho výsledky uplatnění v životě lidí.
- odborný text je vždy především zprávou o bádání, z níž bychom se měli dozvědět, jaké cíle si autor vytkl, z jakých předpokladů vycházel, jak jeho badatelská činnost probíhala a jakým výsledkům dospěl. Z textu by mělo být naprosto jasné nejen, jak na otázky, které si vytkl, autor odpovídá, ale také o jaké argumenty své odpovědi opírá. Měl by rovněž informovat o tom, na jaké překážky narazil a jak se s nimi vyrovnal, případně o dalších významných okolnostech, s nimiž se na cestě k řešení daného problému setkal.
2. Hlavní zásady studia odborných textů
- dva základní úkoly. V první řadě musíme textu a problému, o němž pojednává, porozumět. Zároveň však musíme číst hospodárně, což znamená jen tolik, kolik jsme schopni aktivně zpracovat.
- abychom textu porozuměli, je třeba nejdříve nalézt klíčové pasáže, ujasnit si, jaké jsou jeho hlavní myšlenky, uvědomit si, jaké argumenty na jejich podporu autor uvádí, a zvážit, nakolik jsou silné - v čem spočívají jejich přednosti a slabiny.
2.1 Jak číst aktivně
Tailor Coleridge stanovil čtyři základní typy čtenářů a využil přitom výmluvných příměrů:
1.- Přesýpací hodiny: nezachytí nic a spokojí se s tím, že knihou jen tak procházejí, jako by jí měřili čas.
2.- Houby: absorbují všechno, co čtou, a mohou to vrátit téměř ve stejném stavu, jen trochu zašpiněné.
3.- Síta: zadržují jenom sraženiny a kaly ze čtené tekutiny a jsou s to vracet tyto pevnější substance téměř ve stejném stavu, jen trochu zašpiněné.
4.- Diamanty Mogulové: stejně cenné jako vzácné, kteří mají ze čteného prospěch a umožňují druhým získat prospěch ještě vyšší.
- vždy je třeba nejdříve získat základní přehled o textu jako celku a udělat si představu o tom, co nás při jeho studiu čeká.
- porozumět textu znamená umět bez zaváhání odpovědět na tři základní otázky:1. Jakým problémem se autor zabývá? 2. K jakým závěrům dospěl? 3. O co své závěry opírá?
- nejdříve musíme rozumět textu jako celku a odhlédnout od detailů, ty nám později pomůže pochopit právě znalost textu jako celku.
- četba v cizím jazyce je v případě odborných textů z hlediska jazykových znalostí často méně náročná než četba beletrie. Odborné texty mívají omezenější slovní zásobu a ani stylistika nebývá příliš náročná.
- čteme-li cizojazyčný text poprvé. Musíme se nejdříve soustředit na slovíčka - zejména na základní termíny - a teprve pak ho začít číst.
2.2. Jak vést o přečteném dokumentaci
- do textu snáze pronikneme, děláme-li si v průběhu čtení poznámky.
- chceme-li číst skutečně aktivně, je užitečnější vypsat základní tvrzení nebo pasáže, které nás něčím zaujaly, vlastními slovy, tzv. parafrází. To znamená neopisovat je doslova, ale snažit se je formulovat jazykem, jenž je nám přirozený, a to pokud možno bez původního textu před očima. Nejsme-li schopni si určitou myšlenku poznamenat, aniž bychom se museli dívat do textu, znamená to, že nám není zcela jasná.
- při prvním čtení formulujeme základní otázky, na něž se budeme snažit odpovědět při druhém čtení.
- u každého citátu nebo parafráze vždy uvést, v které práci a na které straně je lze nalézt.
2.3 Jak číst efektivně
-Otázkou je, nakolik efektivně čtení souvisí s jeho rychlostí. Existuje několik metod tzv. rychlého čtení, které spočívají v dovednosti vnímat text ve větších celcích a rychle v nich identifikovat hlavní sdělení.
-rychlým čtením sice ušetříme čas, můžeme však přijít o mnoho nápadů, které se často vynoří, dáme-li "svým myšlenkám možnost volně se snoubit s myšlenkami autora" textu, který studujeme.
- veškerou předepsanou literaturu důkladně prostudovat nelze.
- většinu titulů je třeba přečíst spíše informativně nebo zběžně.
3. Orientace v odborné literatuře
3.1 Abstrakt (resumé)
- stručná charakteristika nějakého textu.
- český ekvivalent je výtah/shrnutí.
Abstrakt - je zpravidla úspornější a poskytuje jen základní informace - identifikuje problém a shrnuje závěry.
Resumé - poskytuje více informací - vedle problému a závěrů také základní argumenty a bývá proto delší.
3.2 Anotace
-stručná charakteristika slovesného díla s údaji o obsahu, zaměření, významu, autorovi, úpravě, určení aj.
- rozlišuje se anotace popisná a anotace doporučující.
3.3.Recenze
- stručně řečeno zhodnocení díla.
- pro recenzi je příznačné, že se v ní prvky informační prolínají s prvky hodnotícími a málokdy je lze od sebe přísně oddělit. Z konkrétních formulací však musí být zřejmé, co je informace a co hodnocení recenzenta.
- jednotlivé části knihy hodnotí recenzent průběžně, tak jak postupně pojednává o obsahu knihy, v závěru však musí uvést svůj názor na knihu jako celek a její podstatné závěry. Pokud s dílčími nebo konečnými závěry nesouhlasí, cituje v polemice pasáže, které kritizuje, nebo alespoň přesné odkazy na ně.
- předpokladem dobře napsané recenze je důkladné seznámení se s recenzovanou knihou, její argumentací, závěry atd.
4. Vybrané žánry odborných statí ve společenských vědách
4.1 Odborný styl
Francouzský styl - je sice elegantní, zároveň však mnohomluvný až upovídaný. Jsou pro něj typické vzletné až ornamentální formulace - poetické příměry, nečekaná přirovnání a spojení.
Německý styl - je jazykově úsporný, někdy až skoupí na slovo. Jsou pro něj typická dlouhá a složitá souvětí, v nichž záleží na každém výrazu a slovním spojení.
Anglosaský styl - volí autor, jemuž záleží na tom, aby jeho text byl pochopen tak, jak ho mínil. Tento styl klade největší důraz na jednoznačnost a srozumitelnost tvrzení.
Osobně bych dal přednost stylu francouzskému. Není mi úplně jasné, jaký je podstatný rozdíl mezi stylem anglosaským a německým. Podle mne tyto dva styly splývají v jedno. Anglosaský je popsán tak univerzálně, že se v něm ztratí jak styl německý, tak i francouzský.
4.2 Logika a struktura empirické stati
4 základní etapy -
1. Na začátku stojí nějaký problém nebo obecná otázka, na niž chce badatel odpovědět.
2. V následujícím kroku se hledají pravděpodobné odpovědi - formulují se základní hypotézy.
3. Teprve poté se přikročí k vlastnímu experimentu nebo pozorování, o němž pořídí podrobné záznamy, které podrobí zkoumání.
4. Hypotézy dávají směr interpretaci výsledků analýzy.
4.3 Další žánry
Tři základní prvky odborné stati.
Úvod - už v úvodu spolu s logikou výkladu nastínit i základní závěr, k němuž se dospělo.
Jádro - v jádru stati hledají její představitelé odpověď především na dvě otázky: Jak autor při ověřování odpovědí na své otázky postupoval a proč se rozhodl pro takový postup? O jaké a jak kvalitní argumenty své odpovědi opírá? - informovat je také třeba o datech, o něž se závěry opírají.
Závěr - měl by čtenáře ujistit, že autor výsledky své práce nepřeceňuje, že si je vědom úskalí, jimž se sice vyhnul, která však proto nezmizela. V závěrečné diskusi by autor měl zhodnotit předpoklady, z nichž vyšel, zamyslet se nad tím, v čem a proč si je jist, kde a proč má určité pochybnosti a jakým způsobem by je bylo možné zmírnit. Měl by také ukázat, které otázky a proč zůstávají zcela otevřené, kam bude vhodné napřít další úsilí atd.
4.3.1 Kompilace (kompilát)
- práce založená na přebírání a novém sestavování
- jádrem textu je vlastní analýza, tj. hledání odpovědí na dané otázky, u nichž se nesmí zapomenout na odkazy. Odkazy v kompilaci představují základní argumenty.
- kvalitní kompilace není mechanickým spojením cizích myšlenek, ale jejich tvůrčí syntézou.
4.3.2 Komparace
- text tohoto žánru podává zprávu o průběhu a výsledcích porovnávání dvou nebo více textů, pojetí nebo přístupů k určitému problému nebo jeho řešení.
- mimořádnou pozornost je třeba věnovat výběru kritérií srovnání.
4.3.3 Recenzní stať (rozbor díla)
- je rozsáhlejším zhodnocením nějakého díla, jímž spíše výjimečně bývá jediná publikace.
- recenzní stať je vlastně komparací, která však bývá volnější, a to v tom smyslu, že jejím předpokladem ani výsledkem nebývá žádná typologie nebo klasifikace.
- aby bylo hodnocení dostatečně přesvědčivé, musí jeho autor prokázat, že textu, jímž se zabývá , dobře porozuměl a chápe ho v kontextu, v němž byl napsán.
- nelze se omezit na popis recenzovaného díla. Musí jít o výklad a hodnocení, které je zasazeno do širšího kontextu.
4.3.4 Přehledová stať
- něco mezi kompilací a komparací.
- přehledová stať by měla být co možná vyčerpávajícím přehledem o dosavadním bádání v určitém směru s uplynulým seznamem stěžejní relevantní literatury.
- bývá velmi často úvodní kapitolou rozsáhlejších monografií. Je také povinnou součástí vědeckých prací.
- nejdříve se důkladně seznámit s tematikou, o níž má text referovat, a s literaturou, která se k ní váže, teprve potom vymezit konkrétní téma.
4.3.5 Odborná esej
- je sporné, zda je v pravém slova smyslu odborným textem. Za předchůdce esejí jsou považovány antické filosofické úvahy, dialogy a listy o etických otázkách.
- název esej bývá někdy do češtiny překládán jako úvahu, přesným překladem je však pokus.
- přívlastek odborný se v tomto případě vztahuje spíše k obsahu než k formě.
- v pozadí odborné eseje stojí badatelská zkušenost.
- začátečníci udělají lépe, když její psaní odsunou na dobu pozdější, až budou mít více zkušeností.
4.3.6. Původní teoretická stať
- přívlastek původní v názvu tohoto žánru znamená, že autor přichází s vlastním, v nějakém ohledu novým, teoretickým pojetím nebo zpracováním určitého problému, se zobecněním konkrétních poznatků apod. Jde tedy o výsledek snahy uchopit problém v obecnější, abstraktivní rovině.
- autor nejprve formuluje problém, ukáže, proč jeho řešení chybí nebo v čem je neuspokojivé. Stručně shrne stěžejní práce na toto téma a ukáže, které z nich a proč považuje za slibné východisko řešení.
- v závěru by rozhodně neměla chybět diskuse, v níž by měl autor zvážit podmínky a rozsah platnosti, případně možnosti uplatnění své teorie.
-také by se s ní mělo počkat, až se nasbírají nějaké zkušenosti.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 WaclawY WaclawY | E-mail | 17. ledna 2017 v 21:17 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na sacrifice.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

2 BillyzLeR BillyzLeR | E-mail | 27. května 2017 v 5:03 | Reagovat

is generic viagra as good as brand
http://viagra-withoutadoctor.net - viagra without a doctor prescription
  viagra dosage gender
<a href="http://viagra-withoutadoctor.net">viagra without a doctor prescription usa
</a> - viagra information viagra vs viagra and currently has
buy viagra online display posts from previous

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.